Vampýrská Akademie, aneb jak to viděl strážce Belikov

28. září 2010 v 16:06 | § Katherine § |  Fanfiction-povídky(jednorázovky)
vampire academi
Vampýrská Akademie, aneb jak to viděl strážce Belikov
Toto bude krátký, první kapitolka prvního dílu, jak to asi viděl Belikov. Trochu jsem se inspirovala podle jednoho webu, který najdete tady.
Jenom bych chtěla poprosit, abyste to moc s tou knížkou nesrovnávali, protože to asi dopadne špatněxD.
ale aspoň se pobavíte, takže přeji hezkou zábavu :)

Přiznám se, nejsem zrovna nadšený z toho, že musím honit holky, které před dvěma lety utekly z akademie Sv. Vladimíra, ale s tím nic nenadělám.

Stál jsem ve skrytu stromu. Pozoroval jsem temné okno, kde měly bydlet ty dvě uprchlice, morojská princezna Vasilisa Dragomirová a její dhampýrská kamarádka Rosemarie Hathawayová. Viděl jsem je pouze na fotkách ze spisů. Musím uznat, že když se jim podařilo utéct z tak dobře střežené školy, tak musí být buď chytré a nebo měly štěstí, velké štěstí.

Pokojem se začal rozléhat křik. Opatrně jsem přistoupil blíž, abych do otevřeného okna lépe viděl. V pokoji se rozsvítilo a hnědovlasá dívka, nejspíš Rosemarie, přešla k té druhé. Křik ustal, chvíli si povídaly, neslyšel jsem je, na to mluvily příliš potichu, ale potom udělaly něco, co jsem vůbec nečekal, že uvidím...

Princezna se z dhampýrky napila! Ona princeznu nechala, aby se z ní napila. Myslím, že by měly vědět, že to je špatné. Už jsem se chtěl začít dívat jinam, ale princezna naštěstí přestala pít. Rosemarie se položila na postel, zatímco princezna Vasilisa někam odešla. Po chvilce dhampýrka vstala a přešla k oknu. Pořád mě trochu kryl strom a jeho stín, ale nebyl jsem nejnápadnější. Konečně jsem si ji mohl pořádně prohlédnout. Měla dlouhé tmavě hnědé skoro až černé vlasy, hnědé oči, ale pokožka nebyla nejkrásnější. Po pití byla bledá. Chvilku jsme si hleděli do očí, pak jsem couvl aby mě už nemohla vidět.

Cestou se ke mě připojil další strážce. Ten byl na obhlídce, abychom věděli kudy mohou utéct, takže to co se stalo v pokoji neviděl. Věděl jsem, že když mě dhampýrka viděla, tak to řekne princezně a pokusí se utéct. Nepovede se jim to. Rozestavěl jsem po okolí strážce. Čekali jsme. Nemuseli jsme čekat dlouho, princezna s dhampýrkou vyběhly z domu. Dhampýrka ale neběžela, klopýtala až ji musela princezna Vasilisa chytat a všelijak podpírat. Strážce jsem poslal za nimi a já jim nadeběhl. Věděly to, nebo spíš to musely vědět, že to nezvládnou, ale přesto utíkaly dál.

Zastoupil jsem jim cestu. Obě ztuhly, Rosemarie se snažila princeznu dostat za sebe, ale nedařilo se jí to. Dívala se na mě vzdorovitě a odhodlaně, ale zároveň bylo vidět, že je vyděšená. Strážci se podle příkazu za nimi zastavili a začali tvořit půlkruh.

,,Nech ji na pokoji" štěkla na mě, stála se snažila dostat princeznu za sebe.

,,Ani se jí nedotkneš"štěkla z nova. Svým chováním mě velmi překvapila. Chtěl jsem jí nějak uklidnit a tak jsem před sebe natáhl paže.

,,Nechci vám..." nedomluvil jsem, protože na mě zaútočila. Neměl jsem v úmyslu jí ublížit, protože by proti mě neměla šanci a navíc bylo vidět, že je příliš slabá. Nechtěně jsem její ůtok odrazil příliš tvrdě.
Zachytil jsem ji, aby si při dopadu na zem neublížila. Naskytla mi krásný pohled na její jizvu na krku.
Z rány jí ještě tekla krev. Uvědomila si to a krku se lehce dotkla prsty, než si nechala spadnout vlasy do obličeje. Kroutila se, aby se jí podařilo utéct z mého sevření, tak jsem ji pustil. V mžiku byla zase u princezny.

bylo vidět, že by chtěla bojovat, ale princezna jí to rpzmluvila. Poraženecky se shrbila, bylo mi ji líto. Neochotně jsem na ni zahnal myšlenku a poklonil jsem se tak, jak mě too učili.,, Jsem Dimitrij Belikov a přišel jsem vás odvézt zpět na akademii Svatého Vladimíra, princezno." Oslovení královského moroje je důležité, ale mě připadá nudné.

Když se vzpamatovaly z šoku, začaly plánovat útěk. Bylo mi to jasné. Pro jistotu jsme každou posadil jinam. Zůstal jsem s princeznou. Vypadala dost rozrušená a vyděšená. Když jsem se s ní pokoušel navázat hovor a zjistit proč odešly, tak jsem se nic nedozvěděl. Radši jsem se zašel podívat na dceru uznávané strážkyně Janine Hathawayové.Rose vypadala, že by s trochou disciplíny a tréninku mohla být stejně dobrá a možná i lepší strážkyně, než její matka.

Posadil jsem se k ní, ale ona se rozhodla, že mě bude ignorovat. Nedalo mi to a zeptal jsem se:,,Opravdu jsi nás všechny chtěla napadnout?" Neodpověděla mi, nevzdával jsem to a pokračoval:,, Něco takového..., takhle ji chránit, to bylo velice statečné." Opravdu bylo a díky tomu si získala můj obdiv.
,,Hloupé a statečné. Proč ses o to vůbec pokoušela?"nedal jsem se zlomit jejím mlčením. Odhrnula si vlasy z tváře:,,Protože jsem její strážce."

Udiveně a zároveň fascinovaně jsem na ni zíral. Ona a její strážce? Ty dvě musejí mít opravdu silné pouto. Chvíli jsem se na ni díval a poté odešel. Nepomoho mi to, pořád jsem nevěděl proč utekly a za druhé pořád jsem na ni musel myslet.

dorazili jsme di akademie Svatého Vladimíra. Vedl jsem je po pozemcích s princeznou po boku, když se vedle z ničeho nic oběvila Rosemarie:,, Hej soudruhu." Ona se mi posmívá? Asi bude potřebovat více lekcí chování a disciplíny.

,,Teď už chceš mluvit?"

,,Vedete nás za Kirovou?"

,,Za paní ředitelkou Kirovou" napomenul jsem ji chladně

,,Ředitelka. To je fuk. Beztak bere spravedlnost do svejch rukou a trochu..."zmlkla. Skoro jsem se rozasmál.Ta holka má fakt kuráž. To se musí nechat. Podle rozkazu jsem je musel vzít přes jídelnu. Na princeznu a na Rose koukali asi všichni.Radši bych je vedl jinudy, ale ředitelka je chtěla potopit už na začátku.

V ředitelně jsem se jako správný strážce postavil ke zdi a čekal, co se bude dít. Kromě ředitelky byl n koutu místnosti Daškov. Princeznin"strýček", královská oslovení. Pitomina, každý je strýček, tetička, sestřenka, bratránek a jiná příbuzenstva. S princeznou se vřele pozdravil, přivítal i Rose, což mě trochu překvapilo.

Ředitelka začala s dlouhou přednáškou. Bylo vidět, že to Rose nebavý a tak se dívala z okna. Lehce sebou cukla, když ředitelka začala mluvit o ní.Ředitelka Rose obvinila z ůnosu, ale princezna se jí zastala. Z nenadání Rose vyskočila, stejně jako Alberta jsem se narovnal, abych mohl zasáhnout. Začala dramaticky křičet, že by nikdo z nás nedokázal princeznu ochránit. Bylo jasné, že měla doopravdy dobrý důvod, proč princeznu odvedla, protože nebyla hloupá, to jsem hned poznal.

Ředitelka ji přerušila:,,Aha. Nu tedy dobrá. Podle mě jediným důvodem vašeho útěku-krom toho, že to pro vás bylo něco nového-bylo to, abyste se vyhnula následkům toho strašlivého destruktivního činu, který jste udělala těsně před vaším zmizením."

,,Ne, to ne..."hlesla Rose a viditelně zbledla.
,,A pouze činí mé rozhodnutí snadnějším. Princezna jakožto Morojka musí už pro vlastní bezpečí pokračovat ve studiích zde na Akademii. K vám podobné závazky nemáme. Pošleme vás pryč hned, jakmile to bude možné,"ředitelka ji zpražila pohledem.

,,Já...cože?"vyjekla Rose. Pozorně jsem poslouchal.
,,To nemůžete udělat! Ona je moje strážkyně,"princezna také vstala. Byla rozhořčená rozhodnutím ředitelky. Přiznávám, že jsem taky nbyl spokojen.
,,Nic takového není, zejména proto, že ona není vůbec žádnou strážkyní. Pořád je novicka."

,,Ale moji rodiče..."proncezna začala znovu.
,,Vím, co si přáli vaši rodiče, Bůh dej klid jejím duším, ale věci se změnily. Slečna Hatjawayová je nahraditelná. Nezaslouží si být strážkyní, a tudíž odejde." pronesla ředitelka. To nemůže myslet vážně. Strážkyň je málo a navíc může být dobrá!

,,Kam mě chcete poslat? K mijí mámě do Nepálu? Ví vůbec, že jsem odtud odešla? Nebo mě pošlete k otci? Nebo se mě pokusíte poslat pryč, abych dělala krvavou děvku? Jen to zkuste a než se setmí, budeme obě pryč."zasyčela tak chladně, až mi přeběhl mráz po zádech.
,,Slečno Hathawayová vaše poznámky jsou nemístné." zasyčela zlostně ředitelka.

Princezna byla celá napjatá a zoufalá, tím mi pomohla:,,Mají pouto."
Díval jsem se na Rose:,,Rose ví, co Vasilisa cítí. Žejo?" Ředitelka o tom chvíli uvažovala, ale pak se začala vzpouzet.
,,Je to zjevné, pojal jsem podezření, jakmile jsem je začal pozorovat."osvětlil jsem jim. Princ Viktor se toho chytil. Mohl jsem se i nadále Rose zastávat.
Ředitelka začala pochybovat:,,Jistě mi tedy nenavrhujete, že bychom ji měli nechat na Akademii, po tom všem, co provedla?"
Pokrčil jsem rameny:,,Možná je vzteklá a nemá k nikomu úctu, ale pokud má potenciál..."

,,Jsem bzteklá a nemám k nikomu úctu?  Kdo k čertu jste? Najatá výpomoc?"vyjekla a tím dala mím slovu váhu. Ředitelka jí chladně obeznámila, že jsem oficiálním strážcem princezny. Hned poté mě nazvala laciným cizincem. Sice to bylo dost směšné, ale dalo se to pochopit, protože Vasilisa byla celý její život.
,,Vidíte? Nemá absolutně žádnou disciplínu! To nemůže nahradit an sebelepší psychické pouto, ani velice syrový potenciál. Strážce bez disciplíny je horší než vůbec žádný strážce."rozčílila se ředitelka.

,,No tak ji naučte disciplíně. Školní rok právě začal. Vezměte ji zpátky a začněte ji zase trénovat," navrhl jsem. Nemůžou ji poslat pryč, zkáza by byla nevyhnutelná pro obě.
,,A kdo jí bude doučovat? Vy?" Zahnala mě do kouta.
,,No, to jsem zrovna nemyslel..." podíval jsem se na ně.

..Ano to jsem si myslela," vítězoslavně se usmála. Když chci působit dobrodění, tak musí být i nějaké oběti. Pustil jsem se do boje, tak ten boj musím dokončit.:,,Ano. Můžu Rose učit. Kromě normálních hodin jí můžu dávat i hodiny navíc."
,,A potom co? Zůstane nepotrestaná?"optala se kysele.
,,Najděte jiný způsob, jak ji potrestat." navrhnul jsem ředitelce 

,,Strážců stále ubývá a nemůžeme si dovolit riskovat, že ztratíme dalšího. A zvlášť pak dívku." A jakou! Princ Viktor se ke mě přidal. Věděl jsem, že tento boj jsem vyhrál. Ředitelka dopřála Rose přednášku o všech jejích zákazech. Rose se chtěla zase začít hádat, ale vzdala to. Byl jsem rád i za ni. Budu jí muset naučit ještě hodně věcí...






 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Dae Dae | Web | 29. září 2010 v 13:50 | Reagovat

Panebože, tohle je naprosto úžasné ♥♥♥ rychle další dílek ♥♥♥

2 MaCi MaCi | Web | 29. září 2010 v 16:16 | Reagovat

super ! =D

3 Kate-Duff-your-affs Kate-Duff-your-affs | Web | 29. září 2010 v 20:14 | Reagovat

ahoj jak je?A co ve škole?

4 Cicibu x)) your AFF :o) Cicibu x)) your AFF :o) | Web | 29. září 2010 v 21:58 | Reagovat

Tý jo! Je to fakt hustý číst to z Dimitrijova pohledu!! Moc se mi to líbilo..Povedlo se ti to! :D

5 Cicibu x)) your AFF :o) Cicibu x)) your AFF :o) | Web | 1. října 2010 v 14:14 | Reagovat

Nemáš zač je to fakt moc povedený!

6 jennush jennush | Web | 2. října 2010 v 16:55 | Reagovat

další. Rychle. :)) a mám otázku nevíš, jestli je někde online 4. díl vampýrské akademie?

7 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 18:45 | Reagovat

Moc hezký, teď už jen rychle další kapču:-D

8 -LucYnka- -LucYnka- | Web | 24. října 2010 v 16:11 | Reagovat

Supeeer ;) ;D :)

9 Ivuš Ivuš | Web | 30. srpna 2012 v 14:55 | Reagovat

Jééé moc pěkné!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama